|
|
Vliv fyziologického stresu na rychlost reakce v sebeobranné situaci
Kokta, Miroslav ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Novohradský, Tomáš (oponent)
Název práce: Vliv fyziologického stresu na rychlost reakce v sebeobranné situaci Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jaký vliv bude mít fyziologický stres způsobený krátkodobým maximálním zatížením na rychlost jednoduché reakce na vizuální podnět a vysvětlit změny pro oblast sebeobrany a boje zblízka. Metody práce: Na skupině dobře trénovaných osob v oblasti sebeobrany, boje zblízka či bojových sportů (věk: r=29,0 6,6 let; pohlaví: m, n:10), byla aplikována dotazníková metoda pro zjištění základních údajů, charakteru aktivit, které provozují, zdravotního stavu a dalších faktorů ovlivňujících reaktometrii. Následně byli probandi podrobeni reaktometrii zařízením Vienna test system pro zjištění úrovně jednoduché reakce na vizuální podnět. Každý proband absolvoval maximální zatížení na bicyklovém ergometru, aby krátce po skončení zatěžování opakoval reakční test. Po ukončení testu byl probandům odebrán vzorek krve pro zjištění hladiny laktátu v krvi. Naměřené hodnoty reakčních časů byly porovnány pomocí párového t-testu, ostatní možné determinanty pomocí korelační analýzy. Výsledky práce: U sledovaného souboru došlo vlivem krátkodobé maximální zátěže ke statisticky významnému zlepšení jednoduché reakční rychlosti na vizuální podnět a pohotovostního rozměru této reakce, a to v rozmezí 7-10%. Byl potvrzen...
|
|
|
Vliv fyziologického stresu na rychlost reakce v sebeobranné situaci
Kokta, Miroslav ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Novohradský, Tomáš (oponent)
Název práce: Vliv fyziologického stresu na rychlost reakce v sebeobranné situaci Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jaký vliv bude mít fyziologický stres způsobený krátkodobým maximálním zatížením na rychlost jednoduché reakce na vizuální podnět a vysvětlit změny pro oblast sebeobrany a boje zblízka. Metody práce: Na skupině dobře trénovaných osob v oblasti sebeobrany, boje zblízka či bojových sportů (věk: r=29,0 6,6 let; pohlaví: m, n:10), byla aplikována dotazníková metoda pro zjištění základních údajů, charakteru aktivit, které provozují, zdravotního stavu a dalších faktorů ovlivňujících reaktometrii. Následně byli probandi podrobeni reaktometrii zařízením Vienna test system pro zjištění úrovně jednoduché reakce na vizuální podnět. Každý proband absolvoval maximální zatížení na bicyklovém ergometru, aby krátce po skončení zatěžování opakoval reakční test. Po ukončení testu byl probandům odebrán vzorek krve pro zjištění hladiny laktátu v krvi. Naměřené hodnoty reakčních časů byly porovnány pomocí párového t-testu, ostatní možné determinanty pomocí korelační analýzy. Výsledky práce: U sledovaného souboru došlo vlivem krátkodobé maximální zátěže ke statisticky významnému zlepšení jednoduché reakční rychlosti na vizuální podnět a pohotovostního rozměru této reakce, a to v rozmezí 7-10%. Byl potvrzen...
|
|
|
Rozdíly v reakční rychlosti vnějších a vnitřních polařů v softbalu
Weissová, Adéla ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název práce: Rozdíly v reakční rychlosti vnitřních a vnějších polařů v softbalu. Cíl práce: Cílem práce je zjištění reakční rychlosti odlišných typů hráčů. Hypotéza: Vnitřní polaři dosahují vyšší výběrové reakční rychlosti než polaři vnější. Metody práce: měření reakční rychlosti pomocí zařízení "fitronic"(reaktometrie), statistická analýza Výsledky: Vyhodnocením všech naměřených hodnot jsme došli k závěru, že hráčky vnitřního a vnějšího pole dosahují nevýznamných rozdílů. Důležitým výsledkem měření pro náš výzkum byla hodnota rozdílu celkových aritmetických průměrů skupin hráček vnitřního a vnějšího pole z testování výběrové reakční rychlosti. Hráčkám vnitřního pole byla naměřena kratší reakční doba než u hráček vnějšího pole, avšak tato hodnota činila pouhých 18 ms, což je pro výkon hráčky v obraně z pohledu věcné významnosti zanedbatelná hodnota. Po testování a vyhodnocení jednoduché rychlosti reakce výsledky měly následující charakter: u hráček vnějšího pole byla naměřena kratší reakční doba než u hráček vnitřního pole, rozdíl naměřených dob však odpovídá 20,1 ms. I v tomto případě výsledek nevypovídá o významném rozdílu. Klíčová slova: reaktometrie, softbal, polaři, rychlost reakce
|
host ::
RSS.